Suchý sníh dělíme podle stáří a stupně přeměny. Při teplotě nejvýše -10 oC a za bezvětří se ukládá péřový sníh, který je suchý, velmi lehký a nesoudržný. Má velmi vysokou pórovitost (95-99 %) a nízkou objemovou hmotnost (10-30 kg/m3). Krystaly tohoto sněhu jsou veliké a mohou se udržet po delší dobu ve své původní formě jen za úplného bezvětří a za velmi nízké teploty (minimálně -10 až -15 oC). Na našem území je poměrně vzácný. Nejčastějším novým sněhem je prachový sníh, který se ukládá na povrchu při teplotách -3 až -10 oC. Je opět velmi pórovitý (90-95 %) a velmi lehký (30-60 kg/m3). Krystaly prachového sněhu jsou o něco menší než péřového. Při teplotě okolo 0 oC padá ve formě sněhových vloček a vytváří vlhký prachový sníh. Další formou suchého sněhu je zlomkový (plstnatý) sníh, jedná se o upěchovaný sníh, který se nejčastěji vytváří vlivem mechanického tlaku větru. Krystaly upěchovaného sněhu jsou už velmi deformované, ale stále ještě znatelné. Je středně pórovitý (65-90 %) a středně těžký (60-300 kg/m3). Upěchovaný sníh má mléčnou, matnou barvu, mnohdy až špinavě žlutou. Okrouhlozrnitý sníh, tvořený kulovitými krystaly, je přechodem mezi destruktivní a konstruktivní metamorfózou, tedy mezi zlomkovým a hranatozrnitým sněhem. Je bez lesku, matně bílý. Hranatozrnitý sníh má hranaté krystaly, které vznikají jako počáteční produkt konstruktivní metamorfózy. Vzniká při vysokém teplotním gradientu (velké změně teploty s hloubkou ve sněhové pokrývce), za silných mrazů, a to zejména na severních svazích. V kombinaci s pohárkovými krystaly vytváří velice nebezpečnou vrstvu sněhu. Pro své vlastnosti bývá někdy nazýván pohyblivý sníh.
Pohárkové krystaly se po dlouhou dobu nazývaly dutinovou jinovatkou. Od tohoto výrazu Horská služba ustoupila, aby nedocházelo k záměně s jiným druhem sněhu s podobným názvem „jinovatka v dutinách“, který má však jiný způsob vzniku. Pohárkové krystaly se narozdíl od povrchové jinovatky tvoří v uzavřených prostorech uvnitř sněhové pokrývky. Vznikají krystalizací vodní páry z odpařujícího se sněhu za velmi nízké atmosférické teploty (pod -10 oC) a při velkém teplotním gradientu. Projevuje se charakteristickými krystaly ve tvaru komolých šestibokých jehlanů. Tyto krystaly se ve volném ovzduší nevyskytují. Vzniklá svislá struktura je jako celek velmi nesoudržná, řídká a sypká. Její pórovitost činí 65-80 %, objemová hmotnost je 200-300 kg/m3. Dosahuje mocnosti až několik desítek cm a vyskytuje se nejčastěji ve spodních vrstvách sněhové pokrývky.